Teplo, které bychom chtěli udržet vevnitř v budově, nám z ní uniká několika způsoby. Jedná se o úniky vedením, tedy plochou zdí a oken, a úniky s teplým vzduchem větráním a úniky vzduchu na netěsnostech. Možnosti, jak provést zateplení, se nabízejí dvě základní - vnitřní a vnější. Obě mají svoje pozitiva a negativní aspekty, vedle samotného vlivu na udržení tepla v bytě je zasaženo i do pohybu vzdušné vlhkosti a existence tepelných mostů.
Co obecně očekáváme od zateplení budovy
Zateplením budovy především docílíme zvýšení tepelného odporu zdiva a do značné míry (nikdy ne úplně) omezíme vedení tepla zevnitř ven (v zimě) a v létě opačně, z vnějšího prostředí dovnitř. Kromě možnosti vyměnit okna, což lze s klidem také chápat jako zateplení, se tak zejména aplikují kontaktní systémy zateplení pomocí izolačních desek z polystyrenu nebo minerální vlny. Tyto desky můžeme aplikovat na vnější fasádu, nebo v některých případech i dovnitř. Jaké jsou tedy výhody a nevýhody obou systémů?
Vnější zateplení - plusy a mínusy
Zdivo se při vnějším zateplení dostává pod ochranný kryt izolačního materiálu. Při dobrém provedení dojde k ochraně zdiva a pojiv před vstupem vlhkosti, nerovnoměrným zahříváním a vznikem netěsností, prasklin a podobně. Tím se zvyšuje životnost skeletu budovy jako takového. Dalším plusem je snadná eliminace tepelných mostů na fasádě, jako jsou překlady oken a věnce. Obložením izolačním materiálem dojde k přerušení tepelného vedení v místech, kde skutečně doslova letí peníze komínem.
Budova získá moderní odolnou fasádu, která při použití moderních kvalitních hmot představuje prodloužení bezúdržbové životnosti objektu na značný čas dopředu. Instalace vnějšího zateplení také nepředstavuje zásah do života obyvatel domu.
Nevýhody vnějšího zateplení ale také nejsou minimální. Především je to fakt, že musí proběhnout najednou na celé ploše fasády, je potřeba instalovat lešení a to vše je potřeba dělat v teplých měsících roku, ne však v letních vedrech, jak jsme si řekli v článku o zateplování fasádním polystyrenem. Polystyren totiž trpí dopadajícím UV zářením a horkem, což ve finále dělá z venkovního zateplení celkem složitou logistickou operaci.
Neméně důležitý je i fakt, že zabráněním úniku vzdušné vlhkosti z vnitřku domu obvodovým zdivem ven můžeme dosáhnout i nechtěného zvýšení vlhkosti v bytě, kondenzace vlhkosti ve stěnách, degradace maleb a třeba i vzniku plísní. Vnější systém zateplení vyžaduje disciplínu ve větrání a v některých případech i instalaci parotěsné fólie pod vnitřní omítky.
Vnitřní zateplení - kdy má význam?
O existenci vnitřního zateplení zpravidla ani nevíte, protože jeho provádění prostě z venku budovy neuvidíte. Mezi jeho nesporné výhody je podstatně menší finanční náročnost. Je možnost zaizolovat jednu místnost v bytě a to kdykoliv v průběhu roku, bez stavby lešení a nejčastěji i svépomocí. Vnitřní zateplení eliminuje problém s kondenzací par ve zdivu a sendvič povrchových úprav vyjde levněji, než aplikace venkovní omítky a malby.
Nevýhodou je riziko promrzání stěn domu z vnějšku se všemi negativními jevy. Pokud stěnu nevytápíte z bytu, nízké teploty se mohou dostat nebezpečně blízko ocelovým prvkům skeletu budovy, může naopak docházet ke kondenzaci vlhkosti pocházející zvenčí, a to zejména kolem zmíněných armatur stěn nebo vedení.
Oba systémy se liší dopadem na akumulační schopnost stěn. Vnější systém zateplení zvyšuje možnosti tepelné akumulace stěn domu, vnitřní naopak akumulaci omezuje, ale vede k rychlejšímu nárůstu teplot ihned po zahájení topení.
Žádné komentáře:
Okomentovat